PlasticPortal.eu - denne aktualizovaný portál pre plasty a gumu

Aktuality
Nová batéria pre páskovače STRAPEX

20.01.2017 | Ručný páskovač STRAPEX STB slúži na páskovanie predmetov rôznych veľkostí pomocou polypropylénovej PP alebo PET pásky.

Konferencia NEWMATEC 2017 už za dva mesiace na Táloch

18.01.2017 | Zväz automobilového priemyslu Slovenskej republiky Vás pozýva na 3. ročník konferencie NEWMATEC.

Vstrekolisy Arburg s technikou vstrekovania do kubickej formy

17.01.2017 | Vstrekovacie stroje ALLROUNDER CUBE sú dokonale prispôsobené pre kubické formy. Ich servoelektrická kĺbová zatváracia jednotka umožňuje rýchle cykly pri zníženej spotrebe energie - ide o ideálny základ pre efektívnu veľkosériovú výrobu pri znížených kusových nákladoch.

Optimalizácia vstrekovacieho procesu - školenia A-OMEGA, s.r.o.

16.01.2017 | A-OMEGA, s.r.o. v spolupráci s MAPRO Slovakia, spol. s.r.o. vyhlasuje termíny školenia na modul Optimalizácia vstrekovacieho procesu (v rozsahu 24 hodín= 3 dni) zo vzdelávacieho programu „Nastavovanie vstrekolisov“ pre 1. polrok 2017.

Prepravné boxy nielen pre automotive vyrába firma Slavík - Technické plasty s.r.o.

13.01.2017 | Slavík - Technické plasty s.r.o. ako novinku ponúka polypropylénové boxy pre medzioperačnú prepravu výrobkov v elektricky vodivom prevedení podľa konkrétnych požiadaviek zákazníka.

 
Plastikársky slovník
Portál ZÁKONY A NORMY
Portál ZÁKONY A NORMY
Aktuálne v legislatíve
Zdravotnícke pomôcky - Systémy manažérstva kvality

07.12.2016 | Norma pre Zdravotnícke pomôcky - Systémy manažérstva kvality - Požiadavky na splnenie predpisov, z decembra 2016.

Připravuje se novela zákona č. 477/2001 Sb. o obalech

29.11.2016 | Připravovaná novela zákona č. 477/2001 Sb. o obalech se týká se povinného zpoplatnění pouze lehkých plastových odnosných tašek s tloušťkou stěny do 50 ...

§ 58 zákona o odpadoch je zrušený! Povinnosti voči OZV zostávajú nezmenené!

16.11.2016 | Dňa 25.10.2016 parlament Slovenskej republiky zrušil sporný § 58 zákona o odpadoch, v zmysle ktorého, pôvodca odpadu z obalov pre ktoré nebol výrobcom ...

Harmonizované normy v říjnu 2016

11.11.2016 | V Úředním věstníku EU byly v říjnu 2016 zveřejněny následující názvy a odkazy harmonizovaných norem:

 
Newsletter
CAPTCHA Image
 
Úvod > Aktuálne články > Vstřikování termoplastů, biologicky odbouratelné plasty - bioplasty, 2. část
Vstřikování termoplastů, biologicky odbouratelné plasty - bioplasty ...
 
 
Vstřikování termoplastů, biologicky odbouratelné plasty - bioplasty, 2. část

Vstřikování termoplastů, biologicky odbouratelné plasty - bioplasty, 2. část

Obecně lze konstatovat, že udržitelný rozvoj nejen jako pojem, ale jako součást uvažování a konání celé řady korporací a firem byl jimi akceptován. Dřívější boj mezi firmami a tvrdými ekologisty se zmírnil a environmentalismus se stává součástí uvažování managementu společností. Na nadnárodní i národní úrovni se průběžně stanovují environmentální standardy, ke kterým se hlásí stále více firem, které se k problémům staví transparentně, protože navíc zjistili, že finanční dopad rizik na společnost, životní prostředí, značku, image je větší než standardní holistické alternativy.

Uvedené přístupy vedou i k tlaku na určité změny v oblasti rozvoje bioplastů. Zde ovšem, ale vyvstává celá řada složitých otázek a problémů, které by se měly posuzovat komplexně. Pro ilustraci složitosti problémů s bioplasty si uvedeme komplex vlivů v konkrétním případě výroby biologicky rozložitelného plastu z obnovitelného zdroje - z kukuřice:

  • kukuřice se na první pohled zdá být atraktivní alternativou k běžné ropné bázi polymerních materiálů, ale pro stanovení celkového dopadu na životní prostředí je nutno zhodnotit například následující faktory
  • celkovou spotřebu energie potřebné k výrobě biopolymeru a to, samozřejmě, včetně energie na přípravu půdy pro výsadbu kukuřice, její vlastní výsadbu, zpracování, dopravu, atd. v porovnání s alternativou na ropné bázi
  • vyhrazení příslušné plochy půdy pro pěstování kukuřice, včetně možných dopadů na deformaci konkrétního trhu s potravinami a krmivy, které z toho mohou plynout
  • dopady na dostupnost potravin, krmiv a zejména na jejich cenu
  • nutnost použití chemických látek potřebných pro intenzivní pěstování kukuřice - hnojiva a pesticidy - suroviny, výroba, doprava, včetně kontaminace vodních toků a spodní vody neekologickými látkami
  • nutnost zavlažování polí s kukuřicí
  • cena a odpisy nových, potřebných technologických, výrobních zařízení pro výrobu bioplastů
  • vlastnosti bioplastu ve vztahu k vlastnostem srovnatelných polymerů vyrobených ze surovin na ropné bázi
  • schopnost recyklace a vliv recyklátu z bioplastu na ostatní recyklované plasty
  • náklady na separátní sběr
  • náklady na řízené, průmyslové kompostování
  • náklady na bioinženýrství rostlin pro zvýšení účinnosti jejich pěstování
  • atd.

Výše uvedená témata a problémy nic neříkají o tom, zda polymery z kukuřice jsou lepší nebo horší než jejich alternativy na bázi ropy, jen ukazují nutnost rozsáhlých analýz, včetně posouzení životního cyklu. Bioplasty se nejčastěji zpracovávají odléváním, vytlačováním, vyfukováním, zvlákňováním, tvářením za tepla a vakua, povlakováním - extruzní nanášení, biaxiální orientace - fólie a vstřikováním.

Na trhu lze nalézt celou škálu biomateriálů  určených pro technologii vstřikování: bio barevné koncentráty, bio aditiva, bio kombinace barevného koncentrátu a aditiv, bio plasty, bio kompaundy -  směsi na míru na bázi biopolymerů.

Bio barevné koncentráty ve formě granulátu i kapalin - jsou obvykle vyráběny na komerčně dostupných nosičích, přičemž kapalné vykazují lepší distribuci barvy, její rychlejší změnu a jsou levnější. Použité pigmenty musí splňovat normu pro kompostovatelnost a zároveň nabízet požadovanou barevnost. Barvy pro modifikované sloučeniny škrobu, biologicky rozložitelné polyestery a PHA jsou neprůhledné, barvy pro PLA se vyrábí jako neprůhledné i jako transparentní.


Bioaditiva -  nejčastěji pro modifikace škrobu, kopolyestery, PHA, PLA:

- pro efektivnější zpracování: antistatická, separátory, odformování, značení laserem

- pro zvýšení funkčnosti: zvýšení rázu vzdornosti, modifikace transparentnosti, zvýšení houževnatosti,  nadouvadlo, proti zamlžení - fogging, optické zjasňovače, UV stabilizátory

Kombinace barvy a aditiv - jedná se o individuální řešení.

Bioplasty a biokompaundy -  jak již bylo uvedeno, biologická rozložitelnost je poměrně složitý proces, který je nejvhodnější pro výrobky jednorázové a krátkodobé spotřeby, zejména obaly.

Biokompaundy -  směsi jsou obvykle smíchány z částečně bio odvozených polymerů a jsou určeny k trvalému použití.

Biologicky odbouratelné polymery mohou být vyrobeny jak z biomasy - zemědělské zdroje, tak z ropných surovin - petrochemický průmysl. Nicméně, vždy je při nároku na biodegradabilitu, potřeba definovat prostředí a podmínky, za kterých bude materiál skutečně odbourán. Na bio bázi nebo bio odvozené polymery jsou  obvykle vyrobeny z přírodních obnovitelných zdrojů jako je kukuřice, soja, brambory, cukrová třtina spíše než z ropných surovin. Obvykle jsou biologicky odbouratelné. Částečně bio odvozené polymery jsou pouze částečně odvozeny z obnovitelných zdrojů. Jejich složení není ze sto procent z obnovitelného obsahu.

Bioplniva a biovlákna - stejně jako tradiční plasty vyrobené na ropné bázi , tak i biopolymery mohou být plněny plnivy vyrobenými z obnovitelných zdrojů nebo na bio bázi - například z lněných, sisalových, konopných vláken, dřevité moučky, celulózy, škrobu a celé řady dalších surovin.

Obsah bio nebo obnovitelný obsah - z důvodu snahy po zlepšení užitných vlastností svých, zejména technických výrobků, celá řada firem se posunuje od materiálů s biologickou rozložitelností - pravděpodobně zůstanou doménou pro obalové materiály - k polymerům z obnovitelných zdrojů nebo s bio obsahem ve formě biopolymerů, polymerních směsí a/nebo bio plniv. Celá řada směsí bude smíchána z materiálů na bio bázi a z materiálů na ropné bázi. Výhodou takových směsných materiálů bude kromě vyšších užitných vlastností, oproti čistým biomateriálům, snížení celkového dopadu na životní prostředí pokud jde o snížení spotřeby ropy a energií, včetně snížení emisí skleníkových plynů a/nebo uhlíkové stopy.

Biopolymery - na trhu je k dispozici řada biopolymerů, v současné době je důraz kladen zejména na biopolymery na bázi PLA, PHA a termoplastických škrobů. K dispozici je i řada tradičních polymerů –PE, PVC, PA, PP, PS, PET, ABS - vyrobených z bio zdrojů, ale většina těchto bio verzí není biologicky rozložitelná.

Mezi hlavní biologicky odbouratelné polymery na biologické bázi řadíme skupinu PHA a PLA materiálů, polymery na bázi termoplastického škrobu, deriváty celulózy, na ropě založený PBT a PBS.
 

Příbor z bioplastu
   Obr. 1: Bioplastové příbory jsou vyrobeny z přírodních materiálů jako je kukuřičný cukr a pšeničná celulóza


Polymery na bázi termoplastického škrobu jsou odvozeny z kukuřice, brambor, pšenice, tapioky a dalších zemědělských surovin. Škrob je relativně dostupný a nákladově efektivní , ale má nízké výkonové vlastnosti a je citlivý na vlhkost. Ve většině případů slouží jako přísada k dalších polymerů.  

PLA - kyselina polymléčná se polymeruje z kyseliny mléčné získané z cukrové třtiny, kukuřice, brambor a dalších rostlin. Jedná se o cenově dostupný produkt, nabízející řadu zajímavých vlastností, včetně vynikající jasnosti, ale má nízké výkonové vlastnosti, nízkou tepelnou odolnost a špatné bariérové vlastnosti.

PHA -  polyhydroxyalkanoát je vyroben pomocí zvoleného kmene bakterií a uložen jako „tuk“, který se použije pro výrobu polymerů. PHA má omezenou dostupnost, je relativně drahý, ale nabízí lepší výkonové i bariérové vlastnosti než PLA, je vhodný pro vstřikování.

Dalšími materiály komerčně používanými pro biologicky rozložitelné plasty je lignin, celulosa, polyvinylalkohol, poly - e - kaprolaktan, PCS a PBAT.

Biologická rozložitelnost:

  • při aplikaci bioplastů se vyskytuje celá řada nedorozumění v tom co je to biologická degradace
  • bio degradace je degradační proces, který zahrnuje metabolické aktivity mikroorganismů, přičemž výsledkem rozkladu je oxid uhličitý, voda a humus nebo biomasa a to za definovaných podmínek v definovaném prostředí - mořská degradace, degradace v půdě a v řízeném kompostu
  • velmi málo biopolymerů se skutečně biologicky rozloží na běžné skládce nebo v domácím kompostu, protože tyto skládky neposkytují správnou kombinaci teploty, vlhkosti, kyslíku a mikroorganismů k biodegradaci, domácí komposty obvykle nejsou dostatečně velké na to, aby se v nich vytvořilo vhodné rozkladné prostředí
  • velmi málo biologicky rozložitelných polymerů zdegraduje jako běžně vyhozený odpad - obvykle bude nutno zajistit potřebnou infrastrukturu - separovaný sběr nebo shromažďování a třídění a řízené průmyslové kompostování
  • některá komerčně nabízená aditiva pro umožnění biologické rozložitelnosti tradičních polymerů zařídí jejich rozpad na malé částice, ale ne biologickou odbouratelnost - nejsou k dispozici potřebné bakterie a podmínky
  • standard pro kompostování EN 13 432 definuje, že bioplast musí být rozložen za určitý čas, nesmí obsahovat žádné těžké kovy a nesmí mít žádné škodlivé účinky na samotný kompost, který musí být vhodný pro podporu růstu rostlin
  • doba potřebná pro kompostování je závislá i na tloušťce uložené vrstvy;mnoho materiálů, v důsledku jejich použití na výsledný výrobek, například výstřiky, bude mít problém s rychlostí - dobou - rozkladu, protože jejich tloušťka bude velká;materiál by v kompostu měl být ve formě slabé vrstvy - filmu, což by znamenalo další operaci a to drcení
  • problémem je i ta skutečnost, že výrobky z bioplastů jsou opticky prakticky nerozeznatelné od produktů ze standardních plastů a proto v běžných třídírnách v kompostovacích zařízeních jsou vyřazovány jako nežádoucí příměsi
  • certifikace označující materiál nebo výrobek jako „kompostovatelný“ určuje, že v experimentálních podmínkách došlo v průběhu 6 až 12 týdnů k jeho rozsáhlé degradaci, problémem je, že většina současných kompostovacích zařízení pracuje v kratším časovém režimu, takže ani nemůže dojít k úplné degradaci biopolymerů
  • likvidace běžných plastů i bioplastů stále představuje velký problém a nejčastěji používanou likvidační technologií zůstává jejich spalování spolu s běžným směsným odpadem  

Pozice bioplastů na trhu:

  • bio je určitým současným trendem a to nejen u potravin
  • i přes určitý pokrok v dané oblasti zůstávají bioplasty okrajovou záležitostí
  • v současné době jsou k dispozici příliš malé výrobní kapacity a výroba i v důsledku malého trhu je příliš drahá - nákladný vývoj se rozpouští do malého množství výrobků
  • v Německu se připravuje výrobní kapacita na až 60 000 tun bioplastů za rok, největší dvě výrobní zařízení na PLA jsou v USA - jedno má kapacitu cca 70 000 tun za rok, druhé bude mít po dokončení až 300 000 tun za rok - výchozí surovina - kukuřičný škrob, v Brazílii pracuje zařízení vyrábějící na bázi cukrové třtiny s kapacitou cca 200 000 tun za rok
  • jedna z prognóz hovoří o tom, že v roce 2015 budou k dispozici výrobní kapacity  cca 1 710 000 tun, z toho v Severní Americe 32, 9 %, v Asii 28, 1 %, v Jižní Americe 20, 5 %, v Evropě 18, 3 %, v Austrálii 0, 2 %   
  • dostupnost - přes určitý zájem odběratelů má většina bioplastů omezenou dostupnost - aby tyto materiály byly konkurenceschopné vyžadují poměrně rozsáhlé investice a i související ekonomické prostředí, čemuž současné krize příliš nepřispívají
  • vlastnosti - výkon - přesto, že bioplasty mají své specifické přednosti, stále u nich převládá, při srovnání s tradičními plasty jako konstrukčními materiály, řada nevýhod - nižší mechanické vlastnosti, nižší tepelná odolnost, atd.
  • duševní vlastnictví - my, uživatelé těchto materiálů se na ně díváme jako na materiály nové, ale jejich vývojové stáří se pohybuje od cca 20 let níže;materiály, kterých existuje celá řada , a které mnohdy nebyly, kromě laboratorní přípravy nikdy jinak využity, jsou zahaleny do mnoha patentů, což je jejich, z pohledu aplikace, výrazná brzda
  • důvěryhodnost - nabízené a aplikované biopolymery  musí přesvědčit uživatele, že jejich použití opravdu pomůže s udržitelným rozvojem a bude mít příznivý celkový vliv na životní prostředí

Náklady na aplikaci biopolymerů:

- výrobky z biopolymerů jsou, v dnešní době, cca 2 x až 5 x nákladově dražší než  výrobky z tradičních komoditních plastů
- kromě nákladů je další nevýhodou většiny biopolymerů jejich větší specifická hmotnost - cca 1, 25 g/ccm až 1, 35 g/ccm oproti cca 1 g/ccm - u běžných komoditních plastů - PE, PP, PS - což,  kromě větší hmotnosti výstřiků,  znamená i například vyšší dopravní náklady apod.

Potřeba orné půdy:

- velmi se diskutuje na téma dlouhodobé dostupnosti orné půdy pro pěstování vstupních surovin na výrobu bioplastů
- v závislosti na typu bioplastu, použitém vstupním materiálu - rostliny, příslušných zemědělských vstupů je potřeba na výrobu jedné tuny bioplastu cca 2 až 4 hektary orné půdy
- uvádí se, že celosvětově je cca 5 miliard hektarů orné půdy, odhad produkce bioplastů hovoří o výrobě cca 5 779 000 tun v roce 2016, což při průměru 3 hektary na jednu tunu dělá cca 0, 35 % z celkové plochy orné půdy
- dlouhodobé scénáře uvádějí, že pro bioplasty bude potřeba cca 4 až 7 % z celosvětového množství orné půdy  

Další otázky:

- analýza životního cyklu - jak exaktně ověřit, že envinronmentální a sociální výhody polymerů z obnovitelných zdrojů s ohledem na jejich celkový dopad na využívání zemědělské půdy, spotřebu energií, investic, spotřebu vody a její znečištění, používání chemických přípravků - hnojiva, pesticidy, atd - výsledné vlastnosti a výkon aplikací na konci životního cyklu jsou to správnou alternativou pro trvale udržitelný rozvoj
- potraviny, krmiva, pohonné hmoty nebo plasty - jak řešit kompromisy mezi použitím potravinářských plodin na palivo, plasty a případně jiné produkty s potřebou nasytit lidstvo jako celek ?; jaký je skutečný dopad na ceny potravin a jejich dostupnost ?; bude druhá, třetí,  x - tá generace biopaliv, bioplastů moci tyto problémy řešit a kdy?
- konec životního cyklu - jak vhodně propojit biologickou rozložitelnost a povědomí spotřebitelů co skutečně znamená ?; jak se budou tyto nové polymery chovat v recyklačním systému - nakládání s odpady ?; existují lepší end - of - life alternativy než biodegradabilita?

Částečné biokompozity:

- náhrada minerálních a syntetických plniv ve výrobcích z plastů má za úkol snížit zatížení životního prostředí, snížit energetickou náročnost výroby vyztužujících plniv a i snížit cenu finálního výrobku - biodegradabilní
- výhodou přírodních vyztužujících plniv - vláken - banánovník, juta, konopí, kokos, len, atd. - oproti běžným plnivům, zejména skleněným vláknům, je jejich nízká hmotnost - výhoda pro použití v automobilovém průmyslu, nízká abraze vůči zpracovatelským strojům a formám, dobrá spalitelnost, netoxičnost, biodegradabilita a zejména nízká cena vláken
- nevýhodou přírodních vláken je jejich hydrofilnost a z ní vyplývající nutnost sušení, možné bobtnání vláken až jejich rozklad.


Bioplasty a výrobky krátkodobé spotřeby - recyklace

Pro výrobky krátkodobé spotřeby typu polymerních obalových materiálů a výrobků z nich, výrobků pro cateringové potřeby, atp .se jako velmi vhodný materiál jeví PLA, polymer na bázi kyseliny mléčné. Pro vstřikování dílů o malé tloušťce je vhodný PLA materiál s obchodním označením Biopolymer 3251D firmy Nature - Works. I přes některé negativní zpracovatelské vlastnosti vzrostla v posledních několika letech produkce PLA více než trojnásobně a předpovědi do roku 2016 naznačují další růst o cca 60 % oproti současnému stavu.

- PLA velmi rychle navlhá a většina výrobních problémů vyplývá z jeho nedostatečného vysušení před zpracováním
- jedná se o polymery vyrobené kondenzací a proto i přítomnost velmi malého množství vlhkosti během zpracování jejich tavenin způsobuje degradaci polymerních řetězců, ztrátu molekulové hmotnosti a mechanických vlastností
- sušení před zpracováním pod 0, 2 % zbytkové vlhkosti v granulátu;sušení suchým vzduchem - amorfní nastavení 60 °C/4 h, krystalické 80 °C/4 h

PLA tedy přestavuje velký příslib pro výrobky s krátkou životností - kelímky, podnosy, fólie, talíře, šálky, příbory, atd. V souvislosti s rozšiřující se poptávkou po uvedených výrobcích krátkodobé spotřeby se vede diskuse o tom, jak se těchto výrobků po skončení jejich životního cyklu zbavit. Obecně je možno konstatovat, že materiály a výrobky obsahující PLA jsou shromažďovány v rámci standardního sběru, bez jejich separace od ostatních plastů. Je to dáno ekonomickými zákony, relativně malé množství PLA se trhu nevyplatí samostatně třídit a tak končí, většinou jako nežádoucí příměs, ve smíšené plastové frakci. Ta je,  v lepším případě,  zpracována do paliva pro cementářské pece a slouží jako náhrada za fosilní paliva nebo končí s ostatními vytříděnými zbytky ve spalovnách.

Proto se hledají cesty jak proces ukončení životního cyklu těchto výrobků zefektivnit a výsledky zhodnotit. Jednou z cest je recyklace na bázi rozpouštědel. Jednou z organizací zabývajících se naznačenou problematikou je i Fraunhofer Institute for Process Engineering and Packaging IVV, Freising, Německo. Tento institut se, mimo jiné, zabývá komplexním hodnocením procesu výroby PLA a jeho recyklací. Recyklací, která generuje nový, kvalitní materiál použitelný pro nepotravinářské aplikace a spotřební zboží.
 

Schema výroby PLA
   Obr. 2: Schema výroby PLA - Uhde Inverta - Fischer, GmbH, Německo. Kapacita až 100 000 tun/rok


Recyklační proces začíná tříděním a mytím - spolu s flotačním tříděním probíhá i třídění s využitím principů metody NIRS - Near InfraRed Spectroscopy -  spektroskopická metoda pracující v blízké infračervené oblasti elektromagnetického spektra (cca 800 nm až cca 2 500 nm) - každý materiál nebo směs materiálů - například PLA, PLA+papír o různé tloušťce, PET, atd. - má své NIR specifické spektrum, pomocí něhož je ho možno separovat.

Institutem patentovaný postup na bázi rozpouštědel, registrovaný pod značkou CreaSolv proces, má, oproti zavedeným mechanickým metodám recyklace,  výhodu v selektivním rozpouštění cílového polymeru, což znamená, že je kompletně oddělen od jiných nerozpuštěných polymerů a neplastového materiálu - papír, kovy, atp.
 

Schema kaskádového a CreaSol v procesu recyklace 
   Obr. č. 3: Schema procesu kaskádového a CreaSol v procesu recyklace PLA


Způsob je vhodný pro směsný odpad a kompozity a je unikátní v tom, že odstraňuje i rozpustné nečistoty - degradační produkty, oligomery, aditiva. Rozpouštědlový způsob recyklace byl odzkoušen i pro standardní plasty jako PS, PET, PP, PE, PA, ABS. Princip procesu je na obrázku. Výsledkem procesu je nový plast vhodný pro další běžné zpracování.


Bioplasty a technologie vstřikování termoplastů

Technologie vstřikování termoplastů je jednou z nejrozšířenějších technologií při výrobě technických součástek pro dlouhodobé použití. Obecně je možno říci, že do uvedeného segmentu, tj. k výrobě produktů dlouhodobé spotřeby  z bio - odvozených polymerů  vývoj v oblasti zpracování bioplastů vstřikováním směřuje. Důvodem je skutečnost, že tyto směsi kombinují inženýrské plasty s bioplasty typu PLA, PHB, PHBV, s biopolyestery, atd. a tím, na rozdíl od „čistých“ bioplastů získávají lepší užitné vlastnosti a mohou tedy sloužit jako materiály pro výrobky dlouhodobé spotřeby.

Navíc výrobky z nich, například díly pro elektrotechnický i elektronický průmysl, zdravotnický průmysl, bílou techniku, interiérové díly automobilů, apod. zlepšují svoji uhlíkovou stopu a tím pomáhají, respektive přispívají k udržitelnému rozvoji prostřednictvím snížení emisí oxidu uhličitého, snížením spotřeby energie na začátku životního cyklu výrobku, atd. Bez uvedených směsí neměli výrobci zboží dlouhodobé spotřeby možnost zabývat se otázkami udržitelnosti s pomocí integrace biopolymerů do svého produktového designu a to zejména v důsledku omezených výkonových parametrů „čistých“ biopolymerů. Tabulka uvádí základní představu o hustotě, modulu pružnosti v tahu a prodloužení při přetržení vybraných „čistých“ bioplastů, standardních komoditních plastů a Drop - In - směsí.
 

   Obr. č. 4: Porovnání vybraných vlastností bioplastů, bioplastů typu
Drop-In se standardním PA6 s 30% skleněných vláken


Z krátkého přehledu vyplývá, že nejčastějšími materiály jsou granuláty odvozené od polyamidů s dlouhými polymerními řetězci. Obsah materiálů z obnovitelných zdrojů se v blendu pohybuje v rozmezí 20 až 100 %.Stejně jako standardní polyamidy je možno PA z obnovitelných zdrojů vyztužovat, nejčastěji skleněnými vlákny - až 50 %, používat částicová minerální plniva, kombinací obou typů plniv, různá aditiva - tepelné stabilizátory, maziva, UV stabilizátory, atd.


Porovnání vybraných vlastností bioplastů a PA

Základním materiálem z obnovitelných zdrojů je ricinus communis, nebo - li skočes obecný. Ze semen skočce obecného se vylisuje ricinový olej a extrahuje kyselina sebaková, z níž pocházejí monomery využité pro polymeraci .Výsledný materiál má prakticky nulovou uhlíkovou stopu. Výhodou při pěstování skočce obecného je jeho pěstební nenáročnost, roste i v suchých a polosuchých oblastech, jeho pěstování není konkurenční k potravinářským plodinám, ani neznamená změnu ve využívání půdy. Největším producentem ricinového oleje je Indie, která vyrábí okolo 70 % celosvětové produkce. Zbytek produkce je většinou z Číny nebo Brazílie.

• pokračovanie článku bude uverejnené 18.6.2014.

1. časť »

3. časť »

11.6.2014
autor: Lubomír Zeman
 
 
 
 
 
Odporučte článok Vytlačiť článok Späť
 
 

Späť


 
Najnovšia inzercia

Kúpa | Drť ABS MFI 8-16
20.01.2017

 
 

Kúpa | Kladivo CHARPY
20.01.2017

 
 

Predaj | LDPE biela fólia
20.01.2017

 
 
 
 

Kúpa | HDPE drť
19.01.2017

 
 

Kúpa | HDPE drť z přepravek
19.01.2017

 
 
 

Kúpa | HDPE drť z prepraviek
19.01.2017

 
 
 
Výstavy
Automotive Lightweight Technology Expo

18.01.2017 | Japonská výstava sa špecializuje na automobilový priemysel odľahčených technológií. To najlepšie miesto pre stretnutie s Automotive Engineers z celého sveta.

India Rubber Expo 2017

19.01.2017 | 9. ročník medzinárodnej gumárenskej výstavy.

Swiss Plastics 2017

24.01.2017 | Plastikársky veľtrh.

Interplastica 2017

24.01.2017 | Veľtrh pre plastikárske technológie.

GASTROPACK

26.01.2017 | Výstava obalových materiálov a baliacej techniky.

DANUBIUS GASTRO

26.01.2017 | Medzinárodný veľtrh gastronómie.

EXPOSHOP

26.01.2017 | Výstava strojov a technológií pre obchody.

agrofood plastpack Ethiopia

03.02.2017 | 1. medzinárodný veľtrh pre poľnohospodárstvo, potravinársky priemysel, plasty, obaly a technológie.