PlasticPortal.eu - denne aktualizovaný portál pre plasty a gumu

Aktuality
Zoznámte sa s novou dutinovou doskou SIMONA® s krížovým rebrovaním

24.07.2017 | Výskum a vývoj spoločnosti SIMONA® aj ďalej zlepšuje efektivitu využitia materiálov a stabilitu dutinových dosiek. Výsledkom nových technických zmien je dutinová doska s krížovým rebrovaním s celkovou tenšou hrúbkou steny.

Všetko najlepšie, Fakuma!

20.07.2017 | Fakuma, medzinárodný veľtrh pre spracovateľov plastov, oslavuje v tomto roku svoje 25. výročie.

Ochranné relé pre optimálny výkon bez kompromisov

18.07.2017 | Potrebujete sa vyvarovať škodám spôsobenými poruchami v elektrickej rozvodnej sieti a tak si zabezpečiť, aby stroje robilo to, na čo sú určené?

Možnosti získania grantu v Slovenskej republike

14.07.2017 | Prehľad noviniek - júl 2017.

Novinka: Dosky s aretačnou drážkou od STRACK

12.07.2017 | Teraz môžeme kombinovať: Nové doštičky STRACK s drážkou ako protikus odpružených aretáciou šíber.

 
Plastikársky slovník
Portál ZÁKONY A NORMY
Portál ZÁKONY A NORMY
Aktuálne v legislatíve
Obsah PAH v predmetoch a v hračkách

03.07.2017 | Na webovej stránke ECHA je nová výzva na predkladanie pripomienok a dôkazov týkajúce sa obsahu PAH uvedeného v položke 50 prílohy XVII nariadenia REAC ...

Nová vydaná změna nařízení č. 10/2011 (nařízení PIM) o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami

31.05.2017 | Nařízení Komise č. (EU)2017/752 mění a opravuje nařízení PIM o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami:

Verejná konzultácia o pravidlách zodpovednosti výrobcu za škodu spôsobenú chybou výrobku

10.04.2017 | Európska Komisia začala na svojich webových stránkach verejnú konzultáciu o pravidlách zodpovednosti výrobcu za škodu spôsobenú chybou výrobku.

Zdravotnícke pomôcky - Systémy manažérstva kvality

07.12.2016 | Norma pre Zdravotnícke pomôcky - Systémy manažérstva kvality - Požiadavky na splnenie predpisov, z decembra 2016.

Připravuje se novela zákona č. 477/2001 Sb. o obalech

29.11.2016 | Připravovaná novela zákona č. 477/2001 Sb. o obalech se týká se povinného zpoplatnění pouze lehkých plastových odnosných tašek s tloušťkou stěny do 50 ...

 
Newsletter
CAPTCHA Image
 
Úvod > Aktuálne články > Lákavé příležitosti černého zlata ve střední a jihovýchodní Evropě
Lákavé příležitosti černého zlata ve střední a jihovýchodní Evropě
 
 
Lákavé příležitosti černého zlata ve střední a jihovýchodní Evropě

Lákavé příležitosti černého zlata ve střední a jihovýchodní Evropě

Ročně řidiči ve střední Evropě „zničí“ přes čtvrt milionu tun pneumatik. Přibližně 10% tohoto množství končí na skládkách,zhruba 5% se vrací do oběhu protektorováním, ale většina (přibližně 85%) je určena na zhodnocení. Přestože (anebo snad právě proto) je recyklace černého odpadu v regionu zatím stále opomíjeným tématem, může toto odvětví nabídnout stávajícím i novým hráčům a potenciálním investorům velmi zajímavé obchodní příležitosti. Zpracování ojetých pneumatik na granulát je velmi atraktivní z hlediska relativně vysoké marže, nízké koncentrace hráčů, a v neposlední řadě také očekávaného růstu poptávky i nabídky do budoucna, tvrdí nová studie společnosti Roland Berger Strategy Consultants.

O ojetých pneumatikách se hovoří většinou v souvislosti se skládkami, ekologickou zátěží a v posledním desetiletí také recyklačním poplatkem. Přestože evropská legislativa vyžaduje maximální zhodnocení ojetých plášťů, je jejich „likvidace“ skládkováním v našich podmínkách bohužel stále realitou. To je nejenom problém pro životní prostředí, ale zároveň i ztracená tržní příležitost. Ze čtyř hlavních způsobů zhodnocení pneumatik (protektorování, energetické zhodnocení spalováním například v cementárnách, pyrolýza a výroba recyklace pneumatik drcením na granulát nebo prášek) je dle studie Roland Berger Strategy Consultants právě recyklace pneumatik tím nejatraktivnějším – jak z hlediska nabídky tak i poptávky. Navíc pro Evropu, relativně chudou na primární suroviny, je recyklace obecně levným způsobem, jak si zajistit levný přístup  k surovinám, což platí nejen pro tradičně recyklované suroviny jako jsou například kovy, ale také pro gumu.

Obrázek 1: Proces využití ojetých pneumatik

Obrázek 1: Proces využití ojetých pneumatik

Příležitosti v recyklaci ojetých pneumatik

Ne nadarmo se ve světě gumový granulát označuje za „černé zlato“, právě jeho výroba představuje lákavou příležitost pro všechny zúčastněné. Důležitost a atraktivitu trhu recyklace ojetých pneumatik dokládá nejen obrat tohoto odvětví (přibližně 20 mil. eur pro trhy střední Evropy, tj. Česká republika, Slovenko, Rakousko a Maďarsko), ale i marže, která pro zpracovatele (výroba granulátu) může dosáhnout až 50% (EBITDA marže). Systém bývá financován z recyklačních poplatků zahrnutých v ceně pneumatiky (např. na Slovensku tento poplatek činí 270 eur za tunu, v Chorvatsku 1 500 kun za tunu, ve Francii 1,50 eur za pneumatiky z osobních a 10 eur za pneumatiky z nákladních automobilů), které jsou dále přerozdělovány buď přes recyklační fond (Slovensko, Chorvatsko) nebo přes soukromou, k tomuto účelu založenou organizaci (systémy Odpovědnosti výrobce,viz níže).

Kromě zajímavé marže se odvětví jeví jako lákavé také z hlediska nízké koncentrace konkurence. Vzhledem k obecně nízkému stupni vyspělosti odvětví v regionu střední a jihovýchodní Evropy je dle studie Roland Berger Stategy Consultants recyklace ojetých plášťů výsadou maximálně jednoho nebo několika málo hráčů v každé zemi.

Vzhledem k tomu, že výroba granulátu při klasickém zpracování je čistě mechanický proces, jde o výrobu, která sice vyžaduje jistou počáteční investici, samotný výrobní proces je však z technického hlediska jednoduchý. Počáteční investice do recyklační linky se pohybuje v řádu desítek tisíc eur pro linku na hrubé zpracování až více než jeden milión eur pro linku na gumový granulát a prášek. Pyrolýzní zpracování pneumatik je pak technicky i finančně náročnější – počáteční investice se pohybují v závislosti na kapacitě linky v řádech desítek miliónů eur.

Dle zmiňované studie má obor recyklace plášťů dobré vyhlídky do budoucna co se týče poptávky. „Na velikost poptávky po ojetých pneumatikách nebo výrobcích z nich má největší vliv tempo růstu odběratelských odvětví, tedy stavebnictví a výrobního průmyslu,“ říká Roland Zsilinszký, Senior Project Manager ze společnosti Roland Berger Strategy Consultants. Tato odvětví využívají celé gumy nebo granulát či prášek z nich na zpevnění a odhlučení vozovek, na výrobu podlahových krytin zejména pro zdravotnická nebo vzdělávací zařízení, na výrobu povrchů pro dětská hřiště a indoorová i outdoorová sportoviště nebo na výrobu například dopravníkových pásů, koleček k vozíkům, různých hadic a hadiček nebo těsnění. „Právě v těchto odvětvích očekáváme do roku 2015 růst,“ doplňuje Zsilinszký.  Pro Českou republiku, Slovensko, Maďarsko a Rakousko tento růst představuje v segmentu dopravních staveb 2,2% ročně, v segmentu podlahových krytin 4,9% a v segmentu indoorových sportovišť 4,6%. Kromě toho výrobní průmysl, který gumový granulát využívá na výrobu menších gumových mechanických částí a součástek, má podle jiné studie Roland Berger Strategy Consultants „Production systems 2020“ růst v regionu do roku 2015 o 6,1% ročně. Poptávku po recyklované gumě pak samozřejmě podporuje i cena surového kaučuku, která se v posledních letech pohybuje na svých historických maximech.

Obrázek 2: Nabídka ojetých pneumatik v regionu střední a jihovýchodní Evropy

Obrázek 2: Nabídka ojetých pneumatik v regionu střední a jihovýchodní Evropy

Jak je na tom region střední Evropy s nabídkou ojetých pneumatik? Vzhledem k nedostupnosti spolehlivých dat může být množství pneumatik vyprodukované na těchto trzích pouze odhadováno na základě velikosti a složení vozového parku, frekvence výměny pneumatik a míře protektorování. „Na základě našeho modelu odhadujeme, že je v České republice, Slovensku, Maďarsku a Rakousku ročně vyprodukováno na 250 tisíc tun ojetých pneumatik určených ke zhodnocení. Do roku 2015 očekáváme na těchto trzích průměrné tempo růstu 4% ročně, v zemích jihovýchodní Evropy dokonce 5%,“ říká Viktória Telinová, Project Manager ve společnosti Roland Berger Strategy Consultants a spoluautorka studie. Takovýto růst je podložen rostoucím vozovým parkem a zvyšováním frekvence výměny pneumatik způsobeným zejména ekonomickým růstem, který znamená vyšší objem zejména nákladní dopravy.

Obrázek 3: Vývoj trhu s gumovým recyklátem ve střední Evropě1) [~20 M€]

Obrázek 3: Vývoj trhu s gumovým recyklátem ve střední Evropě1) [~20 M€]

Limitující faktory trhu

Vedle výše zmíněných atraktivních faktorů má však výroba gumového granulátu i své limity. Jedním z nich je konkurence na straně poptávky ze strany cementáren, které pláště využívají jako alternativu fosilních paliv, vzhledem k vlastnostem pneumatik jako je jejich vysoká výhřevnost (minimálně stejná jako velmi kvalitní černé uhlí), nižší obsah síry a těžkých kovů v emisích  a možnosti dalšího využití odpadu z jejich spalování například jako náhrady některých surovin v cementu. Poptávka ze strany cementáren je tak jedním z hlavním omezení dostupnosti pneumatik pro materiálové zhodnocení, zejména v některých západních zemích (např. Německo, Itálie), kde cementárny spalují většinu ojetých pneumatik. Naproti tomu legislativa ve střední a jihovýchodní Evropě obecně preferuje zhodnocení materiálové, tedy klasickou recyklaci. Na Slovensku je tak mechanicky recyklováno okolo 95% pneumatik, v České republice téměř o polovinu méně, v Chorvatsku 70%.

Dalším limitujícím faktorem v regionu je podle studie Roland Berger Strategy Consultants nízký stupeň organizovanosti. V České republice a ve většině balkánských zemí zatím stále chybí oficiální zastřešující organizace. Jinde, například na Slovensku nebo v Chorvatsku, existují obecné recyklační fondy  /1/ , jejich fungování či přerozdělování peněžních prostředků v systému není však vždy úplně transparentní. Většina evropských zemí včetně například Maďarska nebo Rumunska řeší komplexnost situace zavedením systému tzv. odpovědnosti výrobce, ve kterém jsou sami výrobci a dovozci pneumatik zodpovědní za sběr a recyklaci pneumatik v zemi prostřednictvím jimi založené organizace (např. Hurec v Maďarsku, Eco Anvelope v Rumunsku, Aliapur ve Francii). Lze očekávat, že k tomuto systému, který se ukázal jako nejúčinnější v likvidaci ojetých pneumatik, konvergují i země, které mají tzv. liberální systém (např. Rakousko, Německo, Švýcarsko) nebo systém odpovědnosti státu (Slovensko, Chorvatsko, Dánsko, Litva). Tato konvergence by mohla vyřešit problém nedostatku oficiálních dat například o velikosti trhu nebo o přerozdělování prostředku v systému a nejasného legislativního rámce na některých trzích.



/1/Recyklační fond na Slovensku, Fond za zaštitu okoliša i energetsku učinkovitost v Chorvatsku

Obrázek 4: Systémy zpracování ojetých pneumatik v Evropě a rok implementace

Obrázek 4: Systémy zpracování ojetých pneumatik v Evropě a rok implementace

Klíčové faktory úspěchu

I přes tato omezení zůstává recyklace pneumatik velmi atraktivním odvětvím nejen pro specialisty, ale například i pro všeobecné recyklační firmy, podniky technických služeb, výrobce pneumatik nebo firmy zabývající se protektorováním pneumatik, jak dokazuje realita na některých vyspělejších trzích. Klíčem k úspěchu je zmiňovaný přístup k ojetým pneumatikám, což může být na neorganizovaných a netransparentních trzích střední a jihovýchodní Evropy složité, a dobré porozumění tržním silám. „Zpracovatel, který má zajištěn přístup k pneumatikám a je schopen nabídnout granulát v různé zrnitosti, tak může určovat podmínky na lokálním trhu, a je často téměř výhradním příjemcem státních reyklačních subvencí v  systémech odpovědnosti státu,“ říká Viktória Telinová.Takový zpracovatel je mimoto zajímavým také pro odběratele ze západní Evropy, pro které je kvalitní granulát nebo i finální produkt cenově výhodný i po započtení dopravních nákladů.

I zde platí, že omezení trhu mohou být zároveň příležítostí pro ty, kteří dobře porozumí tržním silám a umí si zajistit učitou pozici na trhu. „Jsem přesvědčený, že recyklace ojetých pneumatik je odvětví, které ve střední a jihovýchodní Evropě má a ještě bude mít co nabídnout pro nové i stávající hráče nebo pro investory. Nízký stupeň organizovanosti a transparence odvětví představuje určitou nejistotu, ale zároveň i příležitost pro ty, kdo budou schopni se podílet na jeho transformaci, který nevyhnutelně přijde.“ shrnuje Zsilinszký.

Společnost Roland Berger Strategy Consultants byla založena v roce 1967 a je jednou z předních firem v oblasti strategického poradenství. Prostřednictvím 42 kanceláří ve 30 zemích společnost úspěšně působí na všech hlavních mezinárodních trzích. V roce 2009 dosáhly tržby společnosti 616 mil. EUR s cca 2 000 zaměstnanci. Poradenská společnost funguje jako nezávislé partnerství vlastněné výhradně jejími cca 200 partnery.

www.rolandberger.cz

31.8.2011
autor: Roland Berger Strategy Consultants
 
 
 
 
 
Odporučte článok Vytlačiť článok Späť
 
 

Späť


 
Najnovšia inzercia
 
 

Predaj | Bubnový magnet
20.07.2017

 
 

Predaj | Dopravníkový pás
20.07.2017

 
 

Kúpa | Drť HIPS s V2
20.07.2017

 
 
 
 
 

Predaj | HDPE a PP
19.07.2017

 
 
 
Výstavy
MALAYSIA-PLAS 2017

27.07.2017 | Formy a lisy pre spracovanie plastov.

SRI LANKA PLAST

03.08.2017 | Medzinárodná plastikárska výstava.

Plastic, Printing & Packaging, Tanzania - PPPEXPO 2017

22.08.2017 | 20. Medzinárodný veľtrh plastov, značenia, balenia.

China Composites Expo 2017

06.09.2017 | Medzinárodný veľtrh a fórum pre technológie kompozitov a aplikácií.

Drinktec 2017

11.09.2017 | Medzinárodný veľtrh nápojov a technológií

VietnamPlas

13.09.2017 | Veľtrh pre plasty a gumu.

EMO Hannover 2017

18.09.2017 | Popredný svetový veľtrh obrábania kovov.

HYBRID Expo 2017

19.09.2017 | Veľtrh pre vývoj a výrobu hybridných súčiastok a ich aplikačné sektory sa koná každé 2 roky.